Když se řekne Praha, mnoho turistů si vybaví město, starou architekturu a například Pražský hrad. Není divu. Pražský hrad je symbolem Prahy. Vidíme ho zobrazený všude. Na letácích, v restauracích, v turistických obchodech. Tolik se snažíme mít své okolí na paměti. A to se nám daří velmi dobře. Náš nejnavštěvovanější klenot, jak se mu často říká, si to zaslouží jako nic jiného.
Většina z vás ví, že Pražský hrad je od roku 1918 sídlem panovníků. Dnes slouží jako sídlo prezidenta České republiky. Jeho historie sahá až do 8. století, kdy se v historických dokumentech datuje vznik opevněného sídla, z něhož během staletí postupných přístaveb a úprav vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě. Komplex se rozkládá na ploše téměř 70 000 m² a je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.
Jedním z prvních, kdo se podílel na výstavbě hradu, byl kolem 9. století kníže Bořivoj. Od té doby slouží Pražský hrad jako sídlo českých knížat a panovníků. Postupem času panovníci přistavovali další a další budovy. Nejvýznamnějšími přestavbami byly 4. Od knížete Soběslava ve 12. století až do roku 1740, kdy začala přestavba pod vedením císařovny Marie Terezie. Dnešní článek představí průlomové přestavby, které proběhly prostřednictvím rodů a panovníků, kteří zde v té době pobývali. A díky nimž vznikl komplex s mnoha architektonickými slohy. Poté, co Bořivoj zdokonalil hradby a opevnění, přestavěl Soběslav I. také královský palác na obytný a reprezentativní.
Další velká přestavba proběhla ve 14. století za vlády Lucemburků, kteří královský palác přestavěli po vzoru francouzských paláců. Součástí této přestavby je i výstavba Velkého sálu, který byl předchůdcem dnešního Vladislavského sálu.
Dalším rodem, který se podílel na přestavbě hradu, byli Jagellonci. Vladislav Jagellonský vybudoval zcela novou severní hradbu se třemi obrannými věžemi - Prašnou věží - Mihulkou, Novou bílou věží a Daliborkou. Mezi starší románskou a novou gotickou hradbou se nacházel prostor, v němž později vznikla Zlatá ulička. Ten také vybudoval monumentální Vladislavský sál.
Habsburský královský palác byl doplněn moderním renesančním stylem a zároveň byla vybudována Královská zahrada. Jedna z prvních renesančních zahrad. V 16. století si své paláce začala budovat mocná šlechta. Po požáru v roce 1541 si nový renesanční palác postavili páni z Pernštejna a Rožmberský palác. Později oba paláce patřily Rudolfu II. a zůstaly v jeho majetku až do vlády Marie Terezie, která je přestavěla do pozdně barokního stylu. Po smrti Rudolfa II. přestal být Pražský hrad trvalým sídlem panovníků.
Také se vznikem první Československé republiky byl Pražský hrad přestavěn na nové funkce. Tuto proměnu inicioval tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Toto téma je samozřejmě mnohem obsáhlejší a strávil bych hodiny za počítačem, abych vše řekl. Proto bych vám rád nabídl jednu z našich prohlídek Prahy, kterou najdete na našich webových stránkách: www.bellprague.cz, kde vám Pražský hrad představíme a povíme vám něco víc o jeho historii.
Od naší externí spolupracovnice Terezy Kultové