Sametová revoluce

Pokud jste byli kolem 17. listopadu v Praze, určitě jste si všimli davů slavících a demonstrujících lidí s českými vlajkami a možná jste si říkali proč. Při jaké příležitosti tolik lidí dobrovolně vyjde do ulic. Minulý víkend (17. listopadu) uplynulo 30 let od sametové revoluce. Sametová se jí říká proto, že se nikomu nic nestalo. Tato revoluce byla pro většinu Čechů velmi důležitá a předcházelo jí mnoho událostí.

Začneme na začátku, kdy se k moci dostala pouze jedna politická strana, která získala většinu hlasů. Tato politická strana se jmenovala Komunistická strana Československa. Psal se rok 1946 a Komunistická strana Československa vyhrála hlavní volby a ujala se vlády. Tato strana používala proti svým odpůrcům nezákonné a brutální praktiky. Zasáhla prakticky do všeho. Například dnes, když něco chcete, jdete do obchodu a koupíte si to. Tehdy to tak nefungovalo … Ekonomika byla centrálně plánovaná komunisty. Strana rozhodovala o tom, kdy a kolik se bude vyrábět. Nebo kolik a jakých potravin mohou lidé dostat...

Nebo si představte, že chcete jet na dovolenou do zahraničí, dnes je to tak jednoduché. Když máte dost peněz, koupíte si letenku nebo vezmete auto a jedete. Dříve jste neměli možnost se volně pohybovat. Ve státě byla opona/linka, která nás uzavírala, a nikdo ji nemohl překročit. Pár lidí se o to pokusilo, ale buď zemřeli na místě, nebo šli do vězení a stali se nepřáteli režimu. Mladí lidé nemohli studovat nebo jim bylo studium přerušeno. Lidé, kteří režimu nevyhovovali, byli vyhazováni z práce, biti, vyslýcháni, vězněni....

Svoboda se z Československa úplně vytratila a lidé jí začali mít dost. Zejména studenti, kteří se stali tváří revoluce. Dne 17. listopadu 1939 komunistický režim uzavřel v Československu vysoké školy, téhož dne se konala demonstrace proti režimu, při níž byl Veřejnou bezpečností (ozbrojenými složkami státu) zastřelen mladík Jan Opletal, student lékařské fakulty.

Dalším studentem a další tváří revoluce je bezesporu Jan Palach, mladý student, který se v roce 1969 na protest proti režimu polil hořlavinou a zapálil v horní části Václavského náměstí. Po několika dnech zemřel v nemocnici na rozsáhlé popáleniny.

Dnes najdete pomník připomínající studenta Jana Palacha pod velkou kašnou u nově zrekonstruovaného Národního muzea.

Dne 17. listopadu 1989 se v Praze konala povolená demonstrace. Studenti se sešli na Albertově, aby demonstrovali proti uzavření českých vysokých škol. V tento den uplynulo 50 let od chvíle, kdy se tak stalo. Po této demonstraci se většina studentů přesunula do centra města, na Národní třídu, kde byli obklíčeni Veřejnou bezpečností (ozbrojenými složkami státu). Studenti si jen sedli na ulici a vykřikovali hesla proti režimu. Neudělali nic špatného. Veřejná bezpečnost začala jednat tak, že studenty vytlačila z ulice. Protože se jednalo o velké množství lidí, nebyla schopna prostor rychle vyklidit, a tak je Veřejná bezpečnost začala "mlátit". Tento čin mnoho lidí urazil a začala sametová revoluce.

Místa, kde se demonstrovalo, byla především Václavské náměstí nebo Letenská pláň, kde se kdysi sešlo až 800 000 lidí. V listopadu 1989 se mezi českými lidmi díky působení Václava Havla stala populární politická strana Občanské fórum, v jejímž čele stál bývalý prezident Václav Havel.

Všechny tyto demonstrace se uskutečnily díky tvůrcům Občanského fóra a odvážným lidem, kteří se nebáli říci svůj názor! Tyto demonstrace vedly k pádu Komunistické strany Československa, která na začátku prosince 1989 odstoupila, a od té doby mohli lidé v Československu žít svobodně. Proto je v dnešní době tak důležité bránit demokracii...


Od naší externí spolupracovnice Terezy Kultové