Začněme obdobím normalizace:
8. Co pro vás znamená pojem normalizace? Co si pod ní můžeme představit?
Normalizace je období v 70. až 80. letech 20. století, které nastalo po okupaci republiky tzv. spřátelenými armádami a příchodu Gustáva Husáka do funkce prvního tajemníka ÚV KSČ. Docházelo k prověrkám, vyhošťování, perzekucím, sledování Státní bezpečností a také přísné cenzuře.
9. Jak se žilo v 70. a 80. letech?
Po dobu 70 až 80 let to bylo jako život ve strachu. Pokud člověk nebyl členem komunistické strany, neměl základní lidská práva. Neměl možnost prosadit se v práci, dokonce ani děti nesměly chodit do školy. Mnoho významných lidí a pedagogů muselo pracovat v dělnických profesích (v kotelnách, jako umývači oken apod.) nebo byli vězněni.
10. Jak žili lidé ve vašem okolí v této době? (okruh rodiny, přátel)
Nejbližší přátelé a rodina smýšleli stejně, protože v soukromém životě jsme se setkávali jen s lidmi, kteří neschvalovali socialistický systém. Pracovní prostředí však bylo různorodé. Cizí lidé i úředníci vše chválili.
11. Jaký byl váš názor na tehdejší režim?
Tehdejší socialistický režim byl pro mě a mou rodinu naprosto nepřijatelný. Žili jsme v naději, že jednou skončí. Ale trvalo to nesmírně dlouho.
12. Jak jste obvykle trávil/a den? (práce, studium, každodenní povinnosti...)
Protože jsem měla 2 děti a musela jsem chodit do práce (mateřská dovolená u prvního dítěte byla 4 měsíce, u druhého 6. V případě, že jsem byla na mateřské dovolené, tak jsem chodila do práce. Času bylo málo. Přestože jsme museli stát fronty na maso, ovoce, toaletní papír atd. Takže každý den byl opravdu stereotypní.
13. Vnímali jste normalizaci negativně?
Normalizace byla jedním z nejhorších období socialismu, kromě padesátých let, kdy se popravovalo i nevinné. Žili ve strachu, nebyla svoboda, panovalo bezpráví, nedodržovala se základní lidská práva.
14. Jaký byl váš názor na Chartu 77?
Můj názor na Chartu 77 je pozitivní. Tvořili ji odvážní lidé, kteří bojovali za svobodu, obstarávali informace, tiskoviny a knihy ze zahraničí, které pak tajně šířili. Byli vystaveni šikaně, sledování.
15. Vysvětlete mi pojem disidentská a normalizační prověrka.
Disident byl člověk, který se nebál, obětoval se a pracoval proti režimu. Normalizační prověrky měly za cíl odstranit nepohodlné lidi a zejména ty, kteří nesouhlasili se vstupem sovětských vojsk na naše území.
16. Nyní bych se rád dozvěděl o kultuře a volnočasových aktivitách v té době. Jaké byly vaše koníčky?
Ve volném čase jsem četl knihy, které jsme si koupili na Slovensku, občas bylo divadlo, opera nebo kino. Jinak se většinou promítaly sovětské filmy.
17. Jaké vzpomínky máte na Spartakiádu?
Spartakiáda byla jedno velké divadlo, které mělo světu ukázat, jak režim podporuje sport a mladé studenty, školáky.
18. Poslouchal jsi nějakou populární hudbu?
Populární hudbu jsme poslouchali jen v rádiu a v televizi. Zahraniční jen z rádia Laxenberg, pokud jsme tuto stanici chytli.
19. Cestovali jste v této době do zahraničí? Měli jste nějaký kontakt s okolním světem?
Do zahraničí jsme mohli cestovat pouze do socialistických a kapitalistických zemí, včetně Jugoslávie. K tomu byl potřeba takzvaný ,,devizový příslib", o kterém rozhodovala strana, takže jsme ho jako ,,nečlenové" nikdy nedostali. Poprvé jsme vyjeli až po revoluci.
Po pádu komunismu se rozpadlo i Československo:
20. Co bylo příčinou rozpadu Československa?
Československo se rozpadlo, protože to chtěli hlavně Slováci. Slovensko bylo v průběhu dějin vždy v něčích rukou, takže nebylo překvapením, že chtěli mít vlastní nezávislý a svobodný stát.
21. Jak a do jaké míry jste vnímal rozdělení Československa?
Jako Slovák žijící v České republice a mající československou rodinu jsem byl z rozdělení Československa v té době velmi smutný.
22. Bylo podle vás rozdělení států správným krokem?
Z dnešního pohledu považuji rozdělení za správný krok. Vývoj Slovenska jde správným směrem, vztahy s Českou republikou jsou lepší než ve společném státě.
Od naší externí spolupracovnice Terezy Kultové