I když si myslíte, že město znáte velmi dobře, najdete další část, další místo, o kterém nevíte, a to je na Praze krásné. I mně se to nedávno stalo, když jsem zcela přehlédl velkou budovu, o které jsem v životě několikrát slyšel a dokonce se o její historii učil ve škole, ale nikdy jsem ji vlastně nenavštívil.
Byl krásný den, když jsem minulou středu projížděl na svém skútru Vespa poblíž hotelu Intercontinental, když jsem se rozhodl podívat se na Anežský klášter neboli klášter svaté Anežky. Ano, přesně ten, ve kterém jsem ještě nikdy nebyl.
Anežský klášter se nachází v ulici Na Františku. Tuto ulici si můžete pamatovat z jednoho z mých předchozích článků o bruslařských místech v Praze, protože Na Franišku se také bruslí. Rozlehlá budova s rozsáhlým pozemkem se nachází na vltavském nábřeží, které před více než dvěma lety Národní galerie v Praze a hlavní město Praha dostavěly jeden ze svých nejstarších galerijních prostorů a přeměnily jej v poměrně moderní instituci.
Do kláštera jsem vstoupil branou přímo z vltavského nábřeží. Po levé straně je první přístupná zahrada, kde se nacházejí různé moderní sochy, které se zřejmě ještě liší, protože když jsem hledal přesné názvy těchto soch, našel jsem na internetu tolik dalších soch, které už bohužel nejsou.
V nejstarší části kláštera, kterou uvidíte hned od vchodu, stojí socha Červený a černý od umělce Karla Malicha. A pokud obejdete část kostela svatého Salvátora, uvidíte také sochu - Portrét s lebkou od sochaře Jaroslava Róny. Tuto sochu pak můžete obejít a projdete dřevěnými lávkami, které jsou pozůstatkem bývalého kláštera klarisek, kde si můžeme prohlédnout náhrobky umístěné u jedné stěny kostela.
Rozloha kláštera měla také bohatou historii, kterou vás nechci unavovat, ale něco byste měli vědět alespoň to, z čeho se klášter skládá. Jedná se vlastně o dvojklášter ženského a mužského řádu, které byly odděleny. Klášter založila Anežka Přemyslovna. Očekávalo se, že bude zasnoubená, ale po smrti svého otce se rozhodla vstoupit do vlastního kláštera, kde se ženský řád staral o nemocné. Pozemek jí daroval její vlastní bratr Václav I.
Nejstarší částí kláštera je kostel svatého Františka, který byl postaven v románsko-gotickém slohu. Tento sloh se příliš nedochoval a kostel byl v budoucnu přestavěn. Další stavbou je kaple Panny Marie a Anežčino soukromé apartmá a patro, kde žila. Nesmíme zapomenout ani na kostel svatého Salvátora, který sloužil jako Přemyslovo mauzoleum. Ze všech částí je to architektonicky nejzajímavější místo. Architektem byl údajně Francouz, ale jeho jméno není dosud známo.
Prostory jsou velmi dobře popsány, takže si nemusíte připlácet za prohlídku s průvodcem.
Od naší externí spolupracovnice Terezy Kultové